Chorvatsko na plachetnici. Romantika, která stojí za to.

Pocit svobody a volnosti, koupání v romantických zátokách a pozorování západu slunce z kokpitu lodi. Na plavbu na moderní kajutové plachetnici mezi pobřežními ostrovy Dalmácie budeme vzpomínat ještě dlouho, byla to jedna z našich nejlepších dovolených na Jadranu.

K takové aktivní dovolené navíc patří i nejrůznější činnosti, které i pro největší lenochy přinášejí zajímavé oživení – můžete se podílet na řízení lodi, tahat lana, spouštět kotvu nebo navigovat pomocí GPS.

Kdo nemá kapitánský průkaz nebo si netroufne sám na řízení lodi, může najmout kapitána nebo se připojit k flotile vedené zkušeným mořským vlkem. Pobřežní vody Chorvatska ale vytvářejí díky mnoha ostrovům a kvalitní infrastruktuře marín bezpečné prostředí i pro méně zkušené lodivody.

Úžasné šnorchlování v parku Kornati

Kouzlo jachtingu spočívá mimo jiné v tom, že vás loď přenese na místa, kam se jinak nepodíváte. My jsme jako lokalitu naší první samostatné plavby zvolili dalmátské pobřeží mezi Šibenikem a Zadarem a jako první cíl zvolili unikátní souostroví Kornati. Celkem 149 vápencových ostrovů tvoří labyrint zátok, kanálů a průlivů a od roku 1980 je národním parkem. Souostroví od pevniny dělí asi 20 km moře a kromě několika samot a malých vesniček je zcela neobydlené.

Plujeme na plachty Kornatským kanálem a obdivujeme suché ostrovy s kamennými zídkami. Odpoledne kotvíme v nádherné zátoce hned vedle rybí restaurace, která je jediným stavením široko daleko. Šnorchlujeme v průzračné vodě, kde obdivujeme půlmetrové mušle kyjovky a do našeho lodního akvária putuje několik sytě oranžových hvězdic. Před západem slunce šplhám na nejbližší kopeček, z jehož vrcholu se otevírá kruhové panorama na okolní ostrovy.

Druhý den se přesouváme k unikátnímu slanému jezeru na ostrově Dugi Otok. Posádka už je sehraná, takže po dvou dnech plavby bez problémů provádíme obraty tak hladce, že zbytek týmu v podpalubí může popíjet kávu.

V zátoce a stejnojmenné rezervaci Telaščica se chytáme na bójku a po polední polévce sedáme do nafukovacího člunu a veslujeme k pobřeží. Zde se ukrývá jezero Mir, jedno z mála evropských slaných jezer. Mořská voda do něj proniká skrz četné pukliny ve vápenci a díky mělkosti a odpařování je voda v jezeře mnohem slanější a teplejší než v moři. Doslova pár stovek metrů od jezera najdeme útesy Grpaščak, jedny z nejvyšších útesů na Jadranu – bílé skály tu padají do hloubky 160 metrů a z jejich hrany prý bývají vidět delfíni nebo orli.

Malebná vesnička a skvělá zmrzlina

Po několika slunných dnech se trochu horší počasí a pěkně se rozfoukal vítr. Refujeme plachty a plujeme na zadoboční vítr jen na poloviční kosatku. I na takto malou plachtu dosahuje naše loď rychlosti kolem 6 uzlů, což je asi 11 km/hod – pořád jsme rychlejší, než kdybychom pluli na motor.

Podle předpovědi by se během noci měla rozfoukat bora – obávaný jadranský vítr, který přichází nenadále většinou od severovýchodu. Hledáme tedy vhodné místo na nocování, kde budeme pěkně v závětří. Nakonec se nám nejvíce líbí kotviště na ostrově Kaprije. Hlubokou zátoku tady obklopuje malebná vesnička s nábřežím a hospůdkami. Kapitán má radost z bezpečného kotvení a zbytek osazenstva z výborné zmrzliny a pohodového posezení v kavárně – takové místo bychom na pevnině určitě nenašli!

Cesta k vodopádům a pohoda u petrolejky

Pár dalších dní plujeme „na pohodu“ mezi okolními ostrovy Žirje, Zlarin, Zmajan a Prvič. Užíváme si sluníčka, příjemného větru na plachtění i nádherného koupání v závětrných zátokách. Večer po zakotvení v kokpitu rozsvítíme petrolejku a u vychlazeného vína vychutnáváme klid a pohodu na moři.

Na závěr dvoutýdenní plavby se rozhodujeme navštívit národní park Krka. Plujeme kolem města Šibenik a pak dále do vnitrozemí zatopeným kaňonem řeky Krka až do městečka Skradin. I když nejsme nyní na otevřeném moři, plavba nepozbývá dobrodružného ducha, stěny hlubokého kaňonu se svírají a v několika místech tvoří ostré zákruty. Kolmé skály padají přímo do vody, která je v těchto místech napůl mořská a napůl sladká.

Na březích si všimneme několika farem na chov mušlí. Zdejší slávky jsou vyhlášenou pochoutkou a prý tu rostou až 3x rychleji než kdekoliv jinde na světě. Není divu, že místní z nich vyrábějí nejrůznější speciality, mimo jiné paštiky, polévky, guláš, dokonce i chléb a koláče!

Kotvíme kousek od maríny ve Skadrinu a odpoledne vyrážíme na průzkum nedalekého národního parku Krka. Lodě k vodopádům vyplouvají každou půlhodinu a nás po dnech ostrovní robinzonády čeká setkání s turistickou realitou Chorvatska – loď je narvaná turisty a když se vylodíme v parku, nemůžeme přes davy lidí ani dojít k prvnímu vodopádu. Raději se hned otáčíme a teprve na palubě naší plachetnice plně doceňujeme, jakou oázu klidu a soukromí nám loď poskytuje…

Text a foto © Jan Hocek